Popis a záměny

Lichořeřišnici větší si s jinou rostlinou spletete jen těžko – kulaté listy se stopkou uprostřed a zářivé květy s ostruhou jsou nezaměnitelné. Zmatek panuje spíš ve jménech: říká se jí řeřicha, anglicky nasturtium, a obě jména ve skutečnosti patří jiným rostlinám.

Zařazení

Vědecké jméno	Tropaeolum majus L.
Čeleď	lichořeřišnicovité (Tropaeolaceae)
Řád	brukvotvaré (Brassicales) – stejný řád jako zelí, křen nebo hořčice
Lidové názvy	řeřicha, řeřicha kapucínská, kapucínka
Cizí názvy	anglicky nasturtium, garden nasturtium, Indian cress; německy Kapuzinerkresse; slovensky kapucínka väčšia

Čeleď lichořeřišnicovitých je malá: tvoří ji jediný rod Tropaeolum s asi 80 až 90 druhy, které všechny pocházejí ze Střední a Jižní Ameriky.

Jak lichořeřišnice vypadá

Lodyha je dužnatá, křehká, lysá, poléhavá nebo popínavá, dlouhá jeden až tři metry. Nízké zahradní odrůdy tvoří kompaktní trsy vysoké 25–40 cm.
Listy jsou okrouhlé až mírně hranaté, 3–15 cm široké, celokrajné a lysé. Dlouhý řapík vyrůstá ze středu spodní strany čepele (štítovitý list) a žilky se z tohoto místa paprskovitě rozbíhají. Řapíky se ovíjejí kolem opory a rostlina se jimi přidržuje.
Květy vyrůstají jednotlivě na dlouhých stopkách z úžlabí listů. Jsou souměrné, 4–6 cm široké, s pěti korunními lístky a asi třícentimetrovou ostruhou plnou nektaru. Barva je žlutá, oranžová, šarlatová až tmavě červená, často s tmavší kresbou.
Plod je zelený, rýhovaný a ve zralosti se rozpadá na tři jednosemenné díly velikosti hrášku.
Chuť a vůně celé rostliny je ostrá, řeřichová.

Povrch listů je pokrytý jemnou voskovou vrstvou, která odpuzuje vodu. Kapky se na listu kutálejí jako perly a odnášejí s sebou nečistoty – stejný jev je známý u lotosu.

Lichořeřišnice není řeřicha

Jméno „řeřicha“ dostala lichořeřišnice kvůli podobné palčivé chuti. Ta má společnou příčinu: obě rostliny obsahují hořčičné silice. Botanicky jde ale o různé rostliny.

Rostlina	Vědecké jméno	Jak ji poznáte
Lichořeřišnice větší	Tropaeolum majus	Popínavá letnička s kulatými listy a velkými oranžovými květy.
Řeřicha setá	Lepidium sativum	Drobná bylina z čeledi brukvovitých, pěstuje se na vatě nebo v misce jako klíčky.
Potočnice lékařská (řeřicha potoční)	Nasturtium officinale	Vodní bylina z čeledi brukvovitých s drobnými bílými květy, roste v čistých potocích.

Z toho plyne i jazykový zmatek. Anglické slovo nasturtium označuje lichořeřišnici, kdežto vědecké rodové jméno Nasturtium patří potočnici. Při čtení zahraničních receptů a článků je proto dobré hlídat, o které rostlině je řeč.

Příbuzné druhy

Lichořeřišnice menší (Tropaeolum minus) – nízký, nepopínavý druh s menšími květy. Do Evropy se dostala už v 16. století, dřív než lichořeřišnice větší. Podílela se na vzniku dnešních nízkých zahradních odrůd.
Lichořeřišnice cizokrajná (Tropaeolum peregrinum), prodávaná jako kanárská – popínavá letnička s drobnými žlutými třásnitými květy a dlanitě laločnatými listy.
Lichořeřišnice hlíznatá (Tropaeolum tuberosum), v Andách zvaná mashua – pěstuje se pro jedlé hlízy podobně jako brambory.

Zahradní lichořeřišnice jsou většinou kříženci několika druhů. I sama lichořeřišnice větší je podle botaniků nejspíš kulturního původu a vznikla křížením andských druhů.

Je lichořeřišnice jedovatá?

Není. Listy, květy i plody jsou jedlé a používají se v kuchyni. Ve velkém množství může ostrá šťáva podráždit žaludek. Pro psy, kočky a koně ji americká organizace ASPCA vede jako nejedovatou rostlinu.

Zdroje

Große Kapuzinerkresse, DocCheck Flexikon – botanický popis.
Tropaeolum majus L., 1753 – původní Linného popis druhu, Plazi TreatmentBank.
Nasturtium (Tropaeolum majus), ASPCA Animal Poison Control – jedovatost pro zvířata.

Text aktualizován v listopadu 2026.