Lichořeřišnice není jediná rostlina, která si našla cestu ze zahrady do domácí lékárny. Tady je stručný přehled dalších bylin. Podrobný profil každé z nich – popis, účinné látky, použití a upozornění – najdete v online herbáři herbar.eu.
Echinacea purpurea – severoamerická trvalka z čeledi hvězdnicovitých. Přípravky z natě a kořene se krátkodobě užívají na podporu obranyschopnosti při nachlazení. V bylinných kapkách se často kombinuje právě s lichořeřišnicí.
Hippophae rhamnoides – trnitý keř s oranžovými plody, které patří k nejbohatším zdrojům vitaminu C. Zpracovávají se na šťávy, sirupy a rakytníkový olej.
Silybum marianum – statný bodlák s bíle mramorovanými listy. Plody obsahují silymarin a tradičně se užívají na podporu jater.
Symphytum officinale – vytrvalá bylina vlhkých luk. Kořen se používá zevně v mastech na pohmožděniny, výrony a bolavé klouby. Vnitřně se neužívá, obsahuje jaterně toxické pyrrolizidinové alkaloidy.
Aesculus hippocastanum – známý strom alejí a parků. Výtažky ze semen s escinem se užívají při pocitu těžkých nohou a žilních potížích. Syrová semena jsou jedovatá.
Ginkgo biloba – strom s vějířovitými listy, „živoucí fosilie“. Standardizované výtažky z listů se užívají na podporu prokrvení a paměti. Kdo bere léky na ředění krve, měl by užívání konzultovat s lékařem.
Juniperus communis – jehličnatý keř pastvin a strání. Zralé modré „jalovčinky“ jsou koření i tradiční močopudný prostředek. Nehodí se v těhotenství a při onemocnění ledvin.
Paullinia cupana – amazonská liána. Semena obsahují víc kofeinu než kávová zrna, proto se guarana používá jako povzbuzující prostředek v nápojích a doplňcích stravy.
Schisandra chinensis – popínavá dřevina z východní Asie. Červené plody „pěti chutí“ se v tradiční čínské medicíně užívají proti únavě a na podporu odolnosti organismu.
Scutellaria baicalensis – modře kvetoucí trvalka z čeledi hluchavkovitých. Kořen bohatý na flavonoidy (baikalin) patří k základním bylinám tradiční čínské medicíny.
Leptospermum scoparium – stálezelený keř z Nového Zélandu. Známý je hlavně manukový med, který včely vyrábějí z jeho květů, a silice z listů.
Epilobium parviflorum – nenápadná bylina vlhkých míst. Čaj z natě se v lidovém léčitelství tradičně pije při potížích s prostatou a močením.
Komentáře